Juergen Neffe: Einstein. Životopis.. Argo, Praha, 2006, váz. 360 str. ISBN 80-7203-742-0

V posledních cca dvou letech vyšla celá řada knih o Einsteinovi. Thomas Levenson: Einstein v Berlíně (nakl. Práh). David Bodanis: E=mc2 (Dokořán a Argo), Michio Kaku: Einsteinův vesmír (Dokořán)a kniha pana Neffeho, o které chci psát teď. Všechny jsem četl, ještě vyšla kniha Volvox Globator Albrechta Fölsinga: Albert Einstein. Tuto posledně uváděnou jsem však ještě nečetl. Všechny vyšly zřejmě kvůli 100. výročí objevu speciální teorie relativity.

Kniha Juergena Neffeho Einsten se mi z nich jeví jako nejzdařilejší. Autor knihy však není fyzik ani matematik, ale žurnalista a biochemik. Materiály sbíral čtyři roky a čerpal i z pramenů Einsteinova archívu Hebrejské univerzity v Jeruzalémě a projektu Einstein Papers Project v Passadeně. Autor čerpal i z pramenů, které byly dosud nepřístupné, díky bdělosti správců pozůstalosti, kteří brání zveřejňování dopisů, které by ohrozily pozitivní obraz Alberta Einsteina. Jak jsem se nedávno dočetl, byly zpřístupněny další materiály, bohužel jsem tuto informaci nebyl schopen dohledat

Kniha je rozdělena do 20 kapitol, které se zabývají jak soukromým, veřejným životem, vědeckým výzkumem, tak Einsteinovým působení jako politického aktivisty. Zasvěcená veřejnost ví, že není pravda, že byl neúspěšným studentem. Pouze se odmítal přizpůsobit německému drilu na gymnáziu a radši přešel do Švýcarska. Na vysoké škole nebyl mezi některými učiteli oblíben, protože dával přednost samostudiu, trochu však zanedbával matematiku, takže mu později museli vypomáhat při výpočtech kolegové. Na neortodoxnost v přístupu ke studiu a učitelům pak doplatil při hledání místa. Nakonec musel dát za vděk místem patentového úředníka. Einstein byl úspěšný vědec a je považován snad i za vůbec nejvýznamnějšího, ale to je samozřejmě otázka legendy, která vznikla kolem jeho osoby. Podobnou legendu má Newton, naproti tomu vědci jako René Descartes, Johannes Kepler nebo Giordano Bruno nejsou zdaleka tak oslavování, protože neměli v okolí tolik obdivovatelů nebo těch, kteří by vytvořili ¨jejich legendu.

Vedle úspěšné vědecké kariéry, ukazuje kniha  nepříliš úspěšný Einsteinův osobní život, dvě neúspěšná manželství a neochota starat se o své dva syny, z nichž mladší byl schizofrenik. Vedle řady milenek, měl možná i nemanželské děti. Pro nás je zajímavé, že jedním z nich byl možná český fyzik Luděk Zakel. Kniha popisuje i problémy, vyplývající z židovského původu Einsteina, které ho nakonec donutily uprchnout před Hitlerem do USA: i tam však byl sledován FBI a nebyl raději vůbec přizván do projektu vývoje atomové bomby.. Einstein byl vstřícný k těm, kteří potřebovali pomoci, ať už to byli uprchlíci z Německa, nebo oběti McCarthismu v USA. Bohužel neprojevil dostatečnou vstřícnost vůči svým blízkým, synům a první manželce Milevě. Věda byla pro něj vším. Není zase tak úplně známé, že blízko ke speciální teorii relativity měl francouzský matematik Henri Poincaré, který mohl Einsteina předstihnout a v obecné teorii relativity ho zase téměř předstihl významný německý matematik David Hilbert, který však spíše opisoval.

Autor knihy prokázal také značné literární schopnosti, proto považuji tuto knihu asi za nejlepších, z těch, které jsem o Einsteinovi četl. I když není fyzik, dokázal přiblížit jeho vědecké objevy způsobem srozumitelným i čtenářům, kteří nemají dostatečné fyzikální vzdělání. Díky tomu si knihu mohou přečíst i čtenáři bez velkých matematických a fyzikálních znalostí

Vašíček Karel

Přidáno 28.12.2006, zveřejněno v čas. Moderní vyučování 3/2007, str. 22

Naposledy změněno: 19. 12. 2012