|
|
|
| Michio Kaku: Einsteinův vesmír. Jak vize Alberta Einsteina změnily naše chápání prostoru a času, Argo a Dokořán, edice Velké objevy, 2005 , váz., 256 str., cena 269, ISBN 80-7363-015-X, 80-7203-672-6
Letošní rok 2005 je světovým rokem fyziky jako připomenutí 100 výročí Einsteinova objevu speciální teorie relativity. Když jsem před nedávnem psal na Neviditelném psu o knize „Newton- formování génia“ britské autorky Patricii Fara, postěžoval jsem si, že nejde o životopis. Tato kniha však je opravdovým životopisem Alberta Einsteina a je jednou z celé řady knih o Einsteinovi, která vycházejí v letošním roce v naší republice. Dále připomenu knihu nakladatelství Portál a před nedávnem vydanou knihu nakladatelství Práh. Kniha je z pera renomovaného fyzika Michia Kaku, profesora teoretické fyziky City University New York a newyorské City College. Popisuje podrobně okolnosti, myšlenkové zdroje a vzájemné ovlivňování jednotlivých fyziků, které vedly ke zrození speciální a obecné teorie relativity a činí to velmi srozumitelným a velmi čtivým způsobem. Líčí také osobní život génia, který je považován, nebo se to alespoň se to dosud tradovalo za potrhlého vědce, přičemž to bylo vše jinak. Einstein byl dokonalým lvem salónů, který byl již v mládí velmi oblíben pro svou hru na housle. Prožil dvě manželství, první neúspěšné s kolegyní srbského původu Milevou, které ztroskotalo také pro jeho časté cesty po světě a proto, že spíše než manželce se věnoval fyzice. Z tohoto manželství se zrodilo dítě, jehož osud je neznámý a usuzuje se, že buď zemřelo, nebo bylo dáno k adopci. Všeobecně není známo, že syn z prvního manželství trpěl schizofrenii, autor knihy se o tom zmiňuje. Nezmiňuje se o hypotéze, která se objevila v nedávné době, že skutečnou objevitelkou nebo spoluobjevitelkou teorie relativity byla Mileva. Einstein neměl zrovna nejšťastnější dětství. Měl problémy se přizpůsobit tehdejším německým vzdělávacím metodám, tedy drilu a když studoval Polytechniku ve Švýcarsku, nechodil na přednášky a byl učiteli nazýván línou vší. Raději studoval sám.. Je, myslím, obecně známo, že působil několik let jako úředník na patentovém úřadu a v tomto období se zrodila speciální teorie relativity, která byla stejně průlomová pro fyziku jako předtím gravitační teorie Isaaca Newtona. Autor knihy se také krátce zmiňuje o působení Einsteina v Praze. Autor knihy dále popisuje další objevy Einsteina, jehož dílo se stalo inspirací pro další fyziky a sám Einstein byl pochopitelně ovlivněn řadou jiných fyziků. Krátce se autor zmiňuje o Kurtu Goedelovi, jednomu z nejslavnějších matematiků 20. století, který přispěl s teorii o strojích času. Překladatel Martin Žofka, který odvedl vynikající práci, se nemínil, že tento kolega Einsteina z Ústavu pokročilých studii v Princetonu v USA pocházel původem z Brna a až do roku 1929 měl československé občanství. Když mohl být největším Čechem zvolen Karel IV. a mezi největšími Čechy nechyběl Komenský, který většinu života prožil v emigraci, nevidím důvod proč mezi největšími Čechy nemohl být Kurt Goedel. Jediný důvod je ten, že mu u nás nikdo dostatečně nedělal reklamu. Autor knihy líčí také politickou odvahu Einsteina s jakou se postavil v Německu proti 1. světové válce a přerod pacifisty v bojovníka proti fašismu. Není obecně známo, že Einstein nebyl přizván k projektu Manhattan, tedy vývoji atomové bomby, protože byl americkými službami považován za komunistu. Dílo Einsteina dodnes inspiruje vědce, kteří za dokazování jeho předpovědí i dnes získávají Nobelovy ceny. Teorie superstrun, kterou se dnes zabývají fyzikové na celém světě, je snad snahou o završení jeho třicetileté snahy o vybudování sjednocené teorie pole- tedy jakési teorie všeho. Bez Einsteinovy teorie relativity a kvantové mechaniky bychom neměli dnes nejen atomovou bombu a jadernou energetiku, ale ani počítače a jiné stroje a přístroje.
Doufejme, že naši politikové konečně pochopí význam vědy a nechají se v zahraničí inspirovat masivní podporou vědeckého výzkumu a školství. Záměrně se nezmiňuji o jednotlivých objevech, protože nejsem fyzik a tak jsem se chtěl vyhnout eventuálním chybám nebo chybným výkladům a interpretacím. Přidáno 8.7. 2005, psáno pro Neviditelného psa
|
|
Naposledy změněno: 19. 12. 2012 |
