František Kadeřávek: Geometrie a umění v dobách minulých. Dodatek: Dafer: Poznámky ke knize Fr. Kadeřávka geometrie a umění v dobách minulých., Půdorys, Praha 1997, 2. vyd., náklad 800 výtisků , 87+38 str., ISBN 80-900791-5-6, reprint původního vydání z roku 1935,

Ten, kdo je vzděláním deskriptivní geometr jako autor tohoto článku, pro toho není autor knihy neznámým autorem. Jde o známého a významného českého geometra 1. poloviny 20. stol., který vydal v roce 1929 a 1932 snad dvoudílnou knihu Deskriptivní geometrie, kterou napsal spolu s Josefem Klímou a Josefem Kounovským. Pátrali jsme po podrobnějších životopisných datech Františka Kadeřávka v Encyklopedii Diderot, kterou jako jedinou novější encyklopedii vlastníme a nenašli jsme žádnou zmínku.

O existenci knihy Geometrie a umění v dobách minulých.. jsme dosud neměli tušení. Je velmi záslužným počinem nakladatelství Půdorys Ladislava Moučky , že knihu a její dodatek vydalo a dokonce se zachováním původní sazby, kterou ohodnotil nakladatel jako velmi kvalitní.

Kniha se zabývá geometrií, respektive jejím využitím ve stavitelství počínaje Starým Egyptem. Čtenář se dozví, že v egyptských časech byl na vodorovné dláždění narýsován ve skutečné velikosti půdorys chrámu a pak se s jeho využitím podle něj stavělo. Autor knihy uvádí řadu příkladů vykopávek, které ukazují postup při stavbách v minulosti. Podobně narýsováním ve skutečné velikosti postupovali Egypťané i při modelování soch, kdy do kvádru nejprve vyryli tři průměty. Už v tak daleké minulosti tak byly známy základy deskriptivní geometrie a geometrie obecně. Ke stvoření deskriptivní geometrie pak došlo o mnoho tisíc let v díle francouzského matematika, geometra a politika Gasparda Mongea na přelomu 18. a 19. století. Autor knihy umístil do knihy mnoho fotografii demonstrující použití geometrie v umění a stavitelství.

Píše např. o stroji sloužícímu ke konstrukci průmětů z modelu z 16. století po Kristu. Z didaktiky matematiky a deskriptivní geometrie z doby našich studií, víme, že ke konstrukci pravého úhlu užívají zedníci zřejmě tzv. egyptské šňůry, tedy provazce o 12 dílech, rozdělený na části po 3, 4 a 5 dílech, který splňuje Pythagorovu větu. Z knihy se pak čtenáři dozví, že tato šňůra se při velkých stavbách nepoužívala. Místo toho se používalo ke konstrukci pravého úhlu rovnostranného trojúhelníka a pravidelného šestiúhelníku. Při konstrukci chrámů- byla používána metoda triangulace, kvadratury atd. tedy získání důležitých bodů půdorysu pomocí vkreslováni pravidelných trojúhelníků, čtverců, osmiúhelníků a uvádí proto důkazy reprodukcemi zachovaných plánů některých budov.

Tak bychom mohli pokračovat v popisu obsahu knihy. Uvedu dále jen přehled kapitol knihy.:

I. Kolmé a šikmé promítání,

II: Rovnostranný trojúhelník a pravidelný šestiúhelník,

III: Čverec a čtvercová síť,

IV. Průměty kružnice,

V: Doslov.

V doslovu autor uvádí, že se snažil vystihnout stáří nejprostší přesní zobrazovací metody, kolmého promítání. Součástí knihy je rozsáhlý seznam použité literatury, čítající dvě stránky.

Autorem dodatku („Poznámky ke knize..“) ke knize je Dafer, který se podepsal značkou K.W.,V M DAFER,.
Mezi V a M je trojtečka ve tvaru rovnostranného trojúhelníku, který se mi nepodařilo do článku vložit. Dnešní vydavateli knihy se dostal do ruky výtisk knihy s věnováním autora

knihy MUDr. K. Weignerovi, kterého považují za autora dodatku. V M pak označuje zřejmě Velkého Mistra a jméno DAFER interpretují jako lóžové jméno, které vzniklo přehozením písmen jména Ferda. Dodatek vyšel v šesti stech exemplářích.

Autor Poznámek.. vysvětluje v úvodu, že Řád svobodných zednářů má ve svých základech znatelné tři hlavní kameny. Prvním kamenem je stará tradice rytířských řádů, zejména řádu templářského. Druhým kamenem jsou staré tradice stavebních hutí a bratrstev. Třetí kámen je v základech tradice bratří Růže a kříže. Není nám jasné, koho míní těmi bratry Růže a kříže Templáři se seznámili s východními znalostmi matematiky, geometrie, astronomie a jiných věd. Bratři Růže a kříže položili základy chemie na základě poznatků z Východu.. Co se týká vztahu Zednářů a stavebních hutí autor Poznámek DAFER dále vysvětluje, že v dobách románských byly aktivní mnišské stavební korporace v čele s duchovními-kleriky. V době křižáckých válek 1095-1291 se mnoho lidí seznámilo s východním stavitelstvím a po roce 1200 vznikají laické stavební huti, které stavějí kostely a jiné význačné budovy. Huti kamenické měly své mistry, tovaryše a učedníky. Huť můžeme považovat za předchůdkyni dílny, chrámu zednářského.

Zde je vysvětlení, proč Velký Mistr zednářské lóže píše pro své bratry dodatek ke knize o geometrii, která se hodně pěstovala právě v kamenických hutích, kde nacházela okamžité uplatnění

Dále autor Poznámek.. uvádí zvyklosti v kamenických hutích a vysvětlení některých symbolů a předmětů, které se používaly při setkávání a práci kamenických hutí. Mezi vyobrazeními v knize nechybí ani svastika,, která pocházela z Indie. Podle toho, na kterou stranu směřují ramena je buď znamením štěstí nebo symbolem indické bohyně Kálí, které se přinášejí lidské oběti. Připomínám, že svastiku pod označením hákového kříže převzali nacisté

Autor Poznámek.. uvádí, že zednářskému učni se od prvního kroku připomíná geometrie, která měla v hutích nezbytný význam pro konstrukci chrámů. Měla ale také svůj důležitý význam v použitím přeneseném, symbolickém. Se symbolickým významem geometrie se setkáváme již ve starém Řecku. . Stačí připomenout Pythagorejce a Platóna.

V závěru Poznámek.. autor DAFER píše o tom, že cílem zednářů je blaho lidstva.

Pro nás je zajímavé i dnes, že mezi svobodné zednáře patřilo a patří mnoho významných osobností. Uvádí se, že do jejich řad patřil i T. G. Masaryk a někde jsem viděl uvedeno, že dnes k nim patří i Václav Havel. Patřil k nim zřejmě i Carl Friedrich Gauss,nejvýznamnější matematik všech dob, jak o tom píše náš významný matematik a bývalý ministr školství Petr Vopěnka ve své knize Trýznivé tajemství, kde v matematické povídce popisuje historii neeuklediovské geometrie. O této knize jsem nedávno psal na Neviditelném psu Ondřeje Neffa na http://pes.eunet.cz

Kniha to je zajímavá pro geometry a historiky umění, po sedmdesáti letech promlouvá téměř moderním jazykem k dnešním čtenářům.

Sken obálky současného vydání

Sken obálky původního vydání

  Sken obálky původního vydání Poznámek DAFERa

Karel Vašíček, dr.vasicek@atlas.cz

Zřejmě vyjde ve VTM

Přidáno 3.7.2005-

Naposledy změněno: 19. 12. 2012