|
|
|
| Keith Devlin: Jazyk matematiky- jak zviditelnit neviditelné, Argo a Dokořán, Praha 2002, váz. 342 str. ISBN 80-86569-09-8, 80-7203-470-7, cena 350 KčKniha se snaží přiblížit zvídavým čtenářům podstatu matematiky. To je dost odvážné, neboť, jak se tvrdí v knize, v roce 1900 bylo možno shrnout matematické znalosti do 80 knih, dnes jsou to statisíce.Přesto stojí za to přiblížit širší veřejnosti moderní matematiku. Dnes je to u nás stále řidší. V nedávné minulosti jsem měl možnost číst knihy Historie čísla Π a Velká Fermatova věta Autor (profesor na katedře matematiky Stanfordské univerzity) prokázal široké znalosti a nesporný literární i popularizační talent. Kniha je rozdělena do osmi kapitol, předmluvy a úvodu a rejstříku a barevné přílohy. Příjemně mě překvapila forma a vzhled knihy, která je vázaná. Úvod patří právem starověké matematice tedy Pythagorovi, Euklidovi a jeho Základům a prvočíslům. Samostatné kapitolky patří
zakladatelům moderní matematiky Gaussovi a Fermatovi. U něj se zmiňuje o Malé a Velké Fermatově větě. Druhá kapitola je o principech uvažování a důkazech. Tady myslím autor přestřelil, neboť přeceňuje schopnosti čtenářů. Sám jsem učitel matematiky a ani na VŠ jsem neměl základy logiky a vysvětlování autora mi připadá dost náročné. Myslím, že pro širší veřejnost bude těžko stravitelný hlavně způsob výkladu Aristotelovy logiky nebo Booleovy logiky. V podkapitole o Kurtu Gödelovi mohl překladatel uvést, že se tento jeden z nejvýznamnějších světových matematiků
20.stol. narodil v Brně. Za zajímavou pro mě osobně považuji zmínku o matematické lingvistice, o které jsem dosud téměř nic nevěděl. Zároveň jsem si potvrdil některé postupy, které jsem používal při amatérské analýze časopiseckého textu. Pěkný je naopak výklad integrálního počtu a součtu nekonečné řady, trochu naivní mi připadá charakteristika inverzní funkce jako funkce, která původní funkci anuluje. Když se autor zmiňuje o limitě a Karlu Weierstrassovi a Augustinu Cauchymu, měl se také zmínit o nejvýznamnějším českém matematikovi Bernardu Bolzanovi, který
k rozvoji moderní matematiky v dané oblasti významně přispěl.´V další kapitole o geometrii překladatel v podkapitole o projektivní geometrii přeložil pojem, který se v češtině zpravidla překládá jako dvojpoměr, jako křížový poměr. Širší veřejnost má zde možnost se seznámit s neeukleidovskou geometrii a její historii. V kapitole o teorii grup pak používá pojem polynomiální rovnice, který znám ze školy jako algebraická rovnice. Nejzajímavější pro mě byla část o topologii, kde kromě zmínky o teorii grafů, je také zmíněna teorie uzlů, kterou jsem do té doby
neznal. Poslední dvě kapitoly jsou o teorii pravděpodobnosti a vesmíru potažmo fyzice. Vzhledem k tomu, že nejsem fyzik, byl pro mě obtížný výklad teorie elektromagnetického pole a teorie relativity.
|
|
Naposledy změněno: 19. 12. 2012 |
