Martin Rees: Naše poslední hodina. Přežije lidstvo svůj úspěch? Dokořán a Argo, Praha, 2005, n edice Aliter, str. 232, váz. , cena 278 Kč, ISBN 80-7363-004-4, 80-7203-641-6

Autor knihy je profesorem na Univerzitě v Cambridgi. Je špičkovým kosmologem, tedy odborníkem na Vesmír v nejširším měřítku. Nedávno jsem psal na Neviditelném psu o knize „Příštích padesát let“, která líčila budoucnost vědy a lidstva v těch nejrůžovějších barvách a kterou rovněž v edici Aliter vydaly nakladatelství Dokořán a Argo. Kniha „Naše poslední hodina..“ představuje protipól této knihy. Zamýšlí se nad možnými nepříznivými scénáři. Obě knihy se zřejmě zrodily pod taktovkou nejvýznamnější literární agentury zaměřené na populárně vědeckou literaturu Brockman, Inc. Martin Rees napsal celou řadu knih. V Česku mu v posledních několika letech vyšly již dvě knihy: „Náš neobyčejný vesmír“ ( Dokořán 2002) a „Pouhých šest čísel (Academia 2004).

Kniha je psaná jako vědecká práce, obsahuje poznámkový aparát s odkazy na použitou literaturu a rejstřík. Autor prokázal velký vědecký přehled a mnoho práce věnoval studiu velkého množství literatury.

Kniha je rozdělena na 12 kapitol a předmluvu. Autor se zamýšlí na negativními důsledky celé řady objevů, jako jsou jaderné zbraně. .Cituje bývalého ministra obrany USA Roberta McNamaru z období kubánské krize a vietnamské války, že v době kubánské krize 1962 byla 50% pravděpodobnost vypuknutí jaderné války. Autor uvádí, že na odvrácení této katastrofy měl podíl jeden sovětský důstojník, zástupce náčelníka ponorkové skupiny, který poté co americké lodě útočily na sovětské ponorky hlubinnými náložemi, odmítl nátlak jiných sovětských důstojníků a nepoužil torpéda s jadernými náložemi. Některé hrozby, které autor knihy uvádí, nejsou tak obecně známé. Ve vědeckých kruzích panují např. obavy z některých pokusů v urychlovačích částic s atomy s velkou atomovou hmotností. Někteří vědci se obávají, že pokusy by mohly mít katastrofální důsledky nejen pro lidstvo, ale i pro celý Vesmír. Jiným příkladem jsou nanotechnologie, konkrétně vývoj samoreplikujících se nanorobotů, kteří by v případě, že by se jejich vývoj vyhnul kontrole, mohly v krátké době zničit biosféru na celých kontinentech. Obecně známé není ani ohrožení lidstva novými viry, zkonstruovanými v laboratoři na základě genetických výzkumů. Jinou hrozbou, o níž lidé vědí z médii, je hrozba dopadu nějakého asteroidu nebo komety na zemský povrch, který by mohl mít podobné důsledky jako poslední taková katastrofa před 65 milióny let, kdy po dopadu asteroidu vymřely dinosauři. Hrozbou dneška je teror, jak jsme se přesvědčili 11. 9: 2001 nejen klasickými atentáty, ale např. biologické útoky nebo hrozba, že se jaderné zbraně dostanou do ruky teroristů typu Al-Káidy

O nebezpečnosti výzkumů nakažlivých nemocí svědčí přiznání Borise Jelcina v roce 1992, že příčinou minimálně 66 záhadných úmrtí v roce 1979 ve Sverdlovsku byl únik spór antraxu, které unikly ze sovětské laboratoře Biopreparat. Autor se zmiňuje o iniciativě vědců pod vedením známého matematika a filozofa Bertranda Russela, který sepsal manifest vyzývající ke zmírnění jaderné hrozby , který krátce před svou smrtí podepsal i Albert Einstein a který vedl v roce 1957 k organizování Pugwashských konferencí. Hrozbou je samozřejmě i změna klimatu v důsledku vypouštění skleníkových plynů nebo freonů, které způsobily ozónovou díru nad Antarktidou. Autor si klade otázku, kdo by měl rozhodovat o provedení některých riskantních vědeckých pokusů

Někteří vědci, které cituje autor v knize, se domnívají, že věda je na konci svých objevů. Tak uvažuje např. novinář John Horgan. Jiní odborníci se domnívají, že lidstvo a vědu čeká ještě mnoho objevů. V závěru knihy se autor zamýšlí nad možnou perspektivou budoucnosti lidstva na jiných planetách, tedy možnou kolonizací např. Marsu. Přitom nastoluje etický problém, zda na hospodářské využití jiných planet a jejich osídlení pozemským životem má vůbec lidstvo právo. Navrhuje možný export života na jiné planety v jiných sloustavách než je Sluneční soustava např. Vysláním zakódované podoby genomu pomocí laserových paprsků. Není jasné, zda jde o jeho nápad nebo nějakého jiného vědce.

Autor předkládá čtenářům mnoho hrozeb. Nastoluje otázku jaký bude vývoj lidstva a vědy v 21. století, jejíhož zodpovězení se dočkají jen mladší čtenáři.

Předností knihy je výborný překlad pana Aleše Drobka, který je zcela prostý překlepů a neobjevil jsem ani žádnou pravopisnou chybu. Obálka knihy obsahuje obrázek se stylizovanými hodinami, které ukazují kolik minut ještě lidstvu zbývá do zániku. Podobné hodiny jsou na obálce časopisu „Bulletin of Atomic Scientist“, který byl založen několika fyziky, kteří působili v Chicagu a v Los Alamos na Projektu Manhattan (objev atomové bomby) ( www.thebulletin.org )

Psáno pro Neviditelný pes

Přidáno 22.4.2005

Naposledy změněno: 19. 12. 2012