Ernie J. Zelinski: Nebojte se nepracovat, Portál, Praha, 2003, brož., str. 172, ISBN 80-7178-782-5

Jednoho dne si každý myslící člověk začne klást otázky typu: „Má můj život nějaký smysl, jsem nějak užitečný pro společnost, co má pro mě největší hodnotu práce, rodina, nebo osobní zájmy, co dělat, když jsem se dostal do důchodu, nebo ztratil práci?“

Řada lidí nemá žádnou jinou životní náplň než práci. Po ztrátě práce nebo odchodu do důchodu náhle nemají co dělat, nejsou schopni se zabavit, nemají jak vyplnit spoustu volného času. Společnost se bez práce svých členů neobejde, ale je otázkou, zda opravdu potřebujeme tolik vyrábět a tolik spotřebovávat. oblém, co dál. . Prakticky kdykoliv můžete zůstat v invalidním důchodu a konec konců důchod čeká jednou kažého z nás, pokud se toho dožijeme. Něco podobného může potkat kohokoliv z nás, zvláště dnes a v naší společnosti, která klade velký důraz na pracovní výkonnost. . Proto je vhodné si najít trochu času si tuto knihu přečíst

Autor knihy přestal pracovat před řadou letech a živí se pořádáním kurzů o trávení volného času a vydáváním této knihy, která kromě USA a Česka prokazatelně vyšla nejméně ještě v Japonsku. Autor knihy na základě své životní zkušenosti přesvědčuje o tom, že každý by měl mít i jinou náplň života než je práce. Bohužel není psychologem, je to elektrotechnik, a tak nemá žádné zkušenosti s konkrétní terapii lidí posedlých prací, takže kniha představuje spíše souhrn rad člověka, který má zkušenost s dlouhodobým životem bez trvalého pracovního poměru. Neustále přesvědčuje: pracujte méně, užívejte si života, nebojte se odejít z pracovního místa. Bohužel to opakuje v celé knize stále dokola, aniž by něco rozumného přidal. Předkládá řadu argumentů,.bohužel se neustále opakují s nepatrnou obměnou. Autor text prokládá citáty osobností, které jsou pro mě vesměs neznámé, a dopisy čtenářů předchozího vydání knihy. V závěrečné části knihy autor píše o tom, jak být dosáhnout finanční nezávislosti i s malými příjmy, jak být vnitřně spokojený a šťastný i bez cizí společnosti a jak mohou být aktivní i senioři.

Kniha je rozdělena na 12 kapitol, jejichž názvy se od sebe příliš neliší a ani obsah jednotlivých kapitol se moc neliší.

Pokud jste se dostali na životní rozcestí a kladete si podobné otázky, jak je uvedeno na začátku článku, knihu si kupte a přečtěte. Nečekejte však žádnou vědeckou práci.

RNDr. Karel Vašíček

dr.vasicek@atlas.cz

Psáno pro Neviditelného psa a

Přidáno 8.5. 2005

Naposledy změněno: 19. 12. 2012