Příštích padesát let. Věda v první polovině 21. století, Uspořádal John Brockmann, Argo a Dokořán, Praha 2004, 272 str., váz., cena 298 Kč, ISBN 80-7363-001-X, 80-7203-610-6

John Brockmann, který vydání původního anglického vydání zorganizoval, je zakladatelem nadace Edge Foundantion, klubu předních myslitelů, který má za cíl zajistit výměnu vědeckých myšlenek. Navíc je zakladatelem a ředitelem společnosti Brockmann Inc., nejvýznamnější agentury zaměřené na populárně vědeckou literaturu.

Kniha je složena z esejů předních vědců o budoucnosti vědy v příštích padesáti letech. Vadí mi, že se jedná výlučně o vědce působící na univerzitách v anglicky hovořících zemích. Jakoby žádní jiní vědci neexistovali. S myšlenkou vydat tuto knihu přišel Marty Asher, nakladatel z Vintage Books.

Věda a vědci dnes hrají významnou úlohu v rozvoji naší společnosti a masové výroby. Bez nich by nebyla mikrovlnná trouba, přehrávače CD ROM, samozřejmě počítače, geneticky manipulované potraviny. Bohužel část společnosti stále věří na astrologii, telepatii a homeopatii Bohužel ne všichni autoři se přizpůsobili znalostem čtenářů, kteří nemohou být univerzálními odborníky. Ne vždy tak objasňují čtenářům podstatu problémů o jejichž řešení píší. Myslím, že v některých případech lze v několika větách přiblížit podstatu těchto problémů. Jako matematika tak mohu uvést např. Velkou Fermatovu větu, kterou lze zformulovat jednou větou. To je jeden z mála problémů, který je v knize skutečně popsán.

První článek Lee Smolina, fyzika, nastiňuje 7 problémů fyziky, které čekají na vyřešení a srovnává je s problémy, jejichž řešení se hledaly před padesáti lety. Zmíním dva- problémy současné fyziky: proč došlo k velkému třesku a jak došlo k zformování galaxii a problém konstrukce kvantových počítačů, které by měly prolomit všechny současné šifry a Lee Smolin předpovídá, že tyto počítače za 50 let budou k dispozici.

Druhý příspěvek Martina Reese, odborníka na kosmologii, naznačuje, že příštích padesát let bude obdobím hledání mimozemské civilizace. . V době psaní článku se teprve očekávalo prozkoumání měsíce Saturnu Titanu, které se v těchto dnech stalo skutečností. Já osobně sdílím názor, že život existuje i jinde ve Vesmíru, jako autor příspěvku- Tak obecně známou není hypotéza, že existují i jiné Vesmíry,, které mohou existovat v mimoprostorové dimenzi. Autor zmiňuje Smolinovu hypotézu, že nové vesmíry se rodí v černých dírách.

Matematik Ian Stewart nastiňuje matematickou revoluci příštích padesáti let. Podle něj dojde ke sjednocení dvou hlavních proudů matematiky čisté a aplikované. Vedle již zmíněné Velké Fermatové větě, kterou dokázal před 10 lety Andrew Wiles, zmiňuje Riemannovu hypotézu, aniž by naznačil v čem spočívá. Upozorňuje také na nasazení počítačů při řešení matematických problémů, což začali roku 1976 Keneth Appel a Wofgang Haken při řešení problému čtyř barev. Naznačuje nové vědy, které se stanou inspiraci matematiky, tedy např. biologii. Odhalování lidského genomu přinese podle něj nový rozmach kombinatoriky, analýzy, geometrii a informatiky.

Brian Goodwin, autor dalšího příspěvku je biolog. Uvádí hypotézu Gaia, kterou vyslovili Lovelock a Margulisová v roce 1974 pro časopis Tellus A byli zatraceni, protože se domnívali, že mohou existovat aspekty evoluce, které neodpovídají darwinovským zákonům. Naznačovali, že život se nejen přizpůsobuje podmínkám, ale také dokáže podmínky sám přizpůsobovat. Vědecká obec nedávno hypotézu přijala dalším problémem je existence vědomí. Jak se z nevědomé hmoty vytvoří vědomí a pocity.

Neurovědec Marc D. Hauser uvádí, že při pokusech na opicích druhu makaků byla zjištěna jejich větší schopnost se vcítit do pocitu jiných než u člověka. Jiný příklad, který uvádí, že při výzkumů chovných podmínek norků byla zjištěna jejich potřeba bazénku v kotci. Věda tak dnes dokáže odhalit pocity zvířat a využít je ku prospěchu věci.

Alison Gopniková je psycholožka a uvádí, že dnešní věda odhalila, že děti ve věku tří, čtyř let dnes vědí mnohem více, než jsme si mysleli. Dochází podle ní k syntéze poznatků filozofie, umělé inteligence, statistiky a vývojové psychologie. Za padesát let budeme vědět, jak se mozek člověka učí. Nová teorie učení -by měla ukázat, že vědomosti jsou nejen cenou získanou v boji i postavení ve společnosti, ale i přirozeným lidským právem

Paul Bloom je psychologem a odborníkem na jazyk a vývoj. Dominantním hnutím v psychologii je podle něj kognitivní psychologie Psychologie dnes těží ze spolupráce s filozofií, ekonomií, antropologií a lingvistikou a evoluční biologií. V budoucnosti se psychologie bude podle něj věnovat výzkumu i jiných živočišných druhů než jsou lidé a bílé myši. .Autor uvádí, že v době psaní jeho článku byl zveřejněn výzkum o účinku sledování televizního vysílání. Ukázal, že děti, kteří sledovaly výukové pořady, dostávaly lepší známky, méně kouřily a chovaly se méně agresivně než ti, kteří se dívaly na pořady plné násilí. . Uvádí, že interpretace není tak jednoduchá, prostě, ti kteří mají menší sklon k násilí nesledují pořady s násilím a ti, kteří mají zájem o vzdělání se dívají na vzdělávací pořady.

Evoluční psycholog Geoffrey Miller se domnívá, že ve 20. století došlo k zamerikanizování kultury i psychologie. Obě se staly přístupnějšími, otevřenějšími, ale méně sofistikovanějšími, objektivnější v postupech a metodách, méně přesnými ve výsledku, a politicky pokrokovější, ale méně humánními. Psychologie předpokládala, že si musí vybrat mezi analýzou chování a porozuměním vědomí, mezi empirickou pořádností a subjektivní přesností. Domnívá se, že se tento předpoklad v příštích 50 letech ukáže jako mylný. Nové technologie mají potenciál validovat mnohem větší rozsah lidských prožitků. Výsledkem může být bohatší a přesnější model lidské povahy.

Psycholog Mihaly Csikszentmihályi se zamýšlí nad eugenikou, kterou lidstvo praktikovalo již v minulosti. Řada genetiků a vědců jiných oborů si neuvědomuje důsledky svých výzkumů. Např. Niels Bohr se domníval, že průzkum štěpení atomů nemá žádný praktický význam. Autor eseje uvádí, že podle behaviorálních genetiků zkoumajících dvojčata vychovávaná spolu i odděleně se nejméně 50 procent štěstí geneticky dědí. Zhruba do 90. let minulého století neměla psychologie o otázce štěstí mnoho co říct. Na mnoha místech USA i jinde se vědci začínají zabývat tématy jako moudrost, životní cíle, vnitřní pohnutky, spiritualita, což bylo ještě před několika desítkami let považováno za zcela irelevantní.

Biolog Robert Sapolsky se zamýšlí nad tím, jaké byly nejvýznamnější události a úspěchy 20. stol. Domnívá se, že jedním z největších triumfů lékařské vědy bylo vymýcení neštovic a dětské obrny. Nejpustošivější chorobou dneška pak je podle něj deprese, která postihuje až 15 procent obyvatel vyspělých zemí. . Výskyt deprese v minulých 50 letech neustále rostl. Domnívá se, že deprese nezmizí ani za dalších 50 let, ale bude ještě častější, protože se ještě zvýší stress.. Dnes víme mnohem více o vzniku depresí a je naděje, že se objeví nové antidepresivum, Prozac nové generace.

Aplikovaný matematik Steven Strogatz se zamýšlí nad prvním počítačovým experimentem vědy, který provedli před 50 lety Fermi, Ulam a Pasta, když pomocí superpočítače MANIAC zkoumali vibrace elastického řetězce 32 částic, který měl představovat idealizovanou, jednorozměrnou atomovou mřížku. Chtěli si tak posvítit na nelinearitu. Jejich zobecněná vize patří spíše do dnešní doby a do příštích padesáti let nelineární dynamiky. Vývoj nelineární dynamiky kopíruje jednoduchou logickou strukturu. Nejprve bylo třeba pochopit problémy, které zahrnovaly dvě proměnné. Hranice nelineární dynamiky se od těch dob rozšířila k mnohem rozsáhlejším systémům. Na místě je širší téma: bude teoretická věda přinášet takové potěšení, když nás v ní budou překonávat počítače?

Evoluční biolog a popularizátor vědy Richard Dawkins se zamýšlí nad perspektivou dalšího výzkumu genetické informace nejen člověka, ale i jiných organismů. Na základě známého tzv. Moorova zákona, podle něhož se výkonnost počítačů zdvojnásobuje každých 18 měsíců, formuluje obdobný zákona pro snižování nákladů na sekvenování kilobází DNA. A dospívá k formulaci, že interval redukce nákladů na polovinu činí 27 měsíců. Z8kon je samozřejmě svázána asi s Moorovým zákonem a to do té míry, do jaké je sekvenován DNA závislé na počítačovém výkonu. Domnívá se, že v roce 2050 budeme moci sekvenovat jednotlivý lidský genom za 100 liber. Domnívá se, že za 50 let budou biologové schopni zařídit, aby ptákům zase rostly zuby.

Teoretický fyzik Paul Davies se zamýšlí nad hledáním života na jiných planetách v naší sluneční soustavě i mimo ní. Domnívá se, že život mohl existovat na Marsu A může přežívat ve velké hloubce. První mise na Mars, která by se měla vrátit se vzorky, plánuje NASA na konec desetiletí.. Není vyloučeno, že se Mars a Země v minulosti navzájem kontaminovaly v důsledku neustálého vzájemného bombardování materiálem. Vědci nepočítají, že bychom uvnitř sluneční soustavy nalezli jakýkoliv mimozemský život složitější než obyčejná bakterie. Hledání mimo sluneční soustavu pak je na počátku.

John Holland je odborníkem na psychologii a informatiku. Domnívá se, že 50 let je dlouhý úsek Navíc podle něj jsou převládající prvky na této časové přímce ovlivněny komplexními adaptivními systémy (KAS). Předpověď v nichž figurují KAS s sebou nesou značná rizika. Domnívá se, že snáze se předpovídá technologický rozvoj, než společenský. Podle něj se dočkáme do 50 let celosvětového komunikátoru/videokamery/počítače/animátora/GPS/poznámkového bloku a tichého dopravního prostředku trojživelného (zem, voda, vzduch), nezávislého na komunikacích. Zvládneme populační problém, získáme kontrolu nad nemocemi, vybudujeme základny na Měsíci, Marsu a budeme dále hledat důkaz o existenci jiných civilizací v naší galaxii.

Rodney Brooks je ředitelem Ústavu pro výzkum umělé inteligence při MIT. Tvrdí,že před 50 lety, na konci 2: světové války došlo k proměně inženýrství z řemeslného oboru na obor fyzikální V budoucích 30 letech by věda měla zvládnout genetiku živých organismů natolik, že místo abychom zasadili strom, nechali ho vyrůst a vyrobili z něj stůl, budeme schopni sázet rovnou stoly. Již dnes se pracuje na protézách nové generace. Stačí připomenout kochleární implantát. Existuje řada experimentů s implantováním křemíkových a ocelových prvků lidem se zdravotním postižením. Bude zřejmě možné prodloužit lidem život, změní se náš pohled na lidstvo jako živočišný druh.

Teoretický chemik Peter Atkins, odborník na magnetickou rezonanci a elektromagnetické vlastnosti molekul, nastiňuje budoucnost chemie v růžových barvách. Ani náznakem se nezmiňuje o negativních důsledcích průmyslové chemie v uplynulých 100 letech pro životní prostředí. Domnívá se, že vědci v budoucnosti zlepší své umění manipulace s atomy a jejich spojování do nových struktur. Chemické látky se budou stále více připravovat podle návrhů vytvořených počítači. Budeme svědky, jak počítače navrhují postupy pro syntézu složitých produktů určených pro výrobu svých vlastních nástupců. Je možné, že budeme pěstovat bakterie nebo rostliny i kvůli produkci jednodušších molekul, např. uhlovodíků k výrobě pohonných látek nebo surovin petrochemie. . V budoucnosti budeme konstruovat zcela nové individuální struktury, které by nedokázaly přestát úskalí běžné existence ve vzduchu nebo roztoku. Velmi půvabná je představa, že některé bakterie budou geneticky upraveny tak, ab vyměšovaly ozubená kola, písty a pružiny či rovnou celé stroje a jejich exkrementy nebudou jen čistě organické. Počítače se stanou neomylnými poradci. Jednou ze současných hlavních aplikací je zkoumání farmakologické účinnosti vybraných sloučenin. Teoreticky může tento výzkum zkrátit vývoj nových léků o celá léta.

Roger C. Shank, přední odborník na umělou inteligenci, nastiňuje vývoj v oblasti vzdělávání. Formuluje myšlenky, které jsou vzdělaným lidem známé již dost dlouhou dobu. Domnívá se, že se změní přístup ke vzdělávání. Domnívá se, že od vzdělaného člověka nebudeme v budoucnosti chtít, aby memoroval poznatky, ale aby uměl pracovat s informacemi a uměl klást otázky a formulovat problémy. Zdá se, že nepřišel do styku s našimi učitelkami na ZŠ či SŠ, které se nejsou schopny něco naučit jinak, než se něco nadřít zpaměti a totéž chtějí i od svých studentů. Nemyslím si, že v budoucnosti nebudou existovat školy v dnešní podobě, jak se domnívá pan Shank, který tvrdí, že budou existovat jen jakési virtuální školy. Průměrný prosťáček se není schopen sám aktivně vzdělávat a platí to často i pro vysokoškolské odborníky.

Joseph Ledoux je neurolog a zabývá se lidskými emocemi a hledá spojitost mezi emocionálními zážitky a synaptickou aktivitou. Tvrdé, že dosáhneme nové úrovně poznatků o vztahu mezi mozkem člověka a jeho vědomím. Vynález funkčního snímače magnetické rezonance přinesl možnonst nahlížet do mozku a pozorovat jeho aktivitu během duševní činnosti. Pokusy ukázaly, že amygdala, malé tělísko ve spánkovém laloku, je klíčovou součástí nervové sítě, která souvisí s rozpoznáváním nebezpečí a reakcí na ně. . Novou nadějí pro pacienty s Alzheimerovou chorobou je objev, že v dospělém mozku vznikají nové neurony v hipokampu. Pokud bychom dokázali tyto buňky přimět, aby se napojovaly na poškozené oblasti a podílely se na jejich činnosti, možná bychom tak dokázali obnovit paměťové funkce.

Judith Rich Harrisová je spisovatelka a vývojová psycholožka a ve svých 112 letech nejstarší členka Společnosti pro výzkum dítěte. . Rozluštění lidského genomu vyústilo v uznaní a posléze pochopení toho, jak i nepatrné rozdíly v genech mohu vyvolat podstatné odlišnosti v povaze a kognitivních schopnostech jednotlivých lidí. Studium ukázalo, že prostředí na dítě nepůsobí tak, jak si to developmentalisté představovali ve 20. stol. Ukázalo se, že většina korelací, na nichž založili své teorie, jsou buď přímým důsledkem genů, nebo výsledkem toho, jak rodiče reagují na své potomky. Tento příspěvek je asi malou mystifikací.

Samuel Barondes je neurobiolog a psychiatr. Zmiňuje objev chlorpromazinu v roce 1950,. který eliminuje psychotické stavy lidí postižených schizofrenii. Obrovský úspěch vedl k objevu dalších léků Tofranilu, Libria, Valia, Prozacu. Účinnost těchto léků psychiatrii zcela změnila. Příští mezník v psychiatrii se zrodí z výzkumu rozdílu v genetické výbavě člověka a z toho, jak ovlivňují činnost mozku. Dříve existovaly spory, zda za vznik duševních chorob může genetická dispozice nebo prostředí. Dnes se odborníci shodují na tom, že roli hraje obojí. Ani za 50 let se důvody k návštěvě psychiatra nezmění. Ale za 50 let si každý, kdo navštíví psychiatra, s sebou přinese nový zdroj informace- heslo umožňující přístup do osobní složky s údaji o DNA v počítači Národní zdravotnické služby.

Nancy Etcoffová, psychiatrička a působí na Lékařské fakultě Harvardovy univerzity a v psychiatrickém oddělení Massachusettské všeobecné nemocnice, uvádí, že většina lidí s psychiatrickými potížemi nechodí na terapie. Někteří si své potíže neuvědomují, jiní se domnívají, že si je vyřeší sami. Cituje Roberta Desjarlaise, který tvrdí, že v roce 2020 bude deprese druhou nejčastější chorobou po ischemické chorobě srdce. Původ psychických chorob spočívá podle ní v komplexní interakci genů s „prostředím“. Existuje tvrzení Erika Kandela, že psychoterapie nemění jen myšlení, ale i mozek. NASA financuje výzkum zařízení nositelných na těle, která budou signalizovat úzkost, deprese nebo vyčerpání majitele.

„Paul W. Ewald je profesor biologie Domnívá se, že lékaři jen záplatují. Přesto se za posledních 20 let podařilo předejít rakovinám jater a hepatitidy díky kontrole krevních zásob a díky vakcíně proti hepatitidě B. Ewald spolu s Gregory Cochranem dospěl k názoru, že v případ běžných škodlivých onemocnění ukazují důkazy na infekční příčiny. Mezi tyto choroby řadí takové choroby jako roztroušená skleróza, diabetes typu 2, dětská leukemie, ateroskleróza, Alzheimerova choroba, schizofrenie, bipolární deprese, rakovina prostaty. Během následujících pěti dekád by měl za objevy původců chorob následovat vývoj vakcín. I nadále bude problémem virus HIV, pokud odborníci nedospěji k fundamentálně novému přístupu k HIV.

Všichni vědci vykreslují růžovými barvami budoucnost vědy. Ani náznakem se nedotýkají negativních důsledků dalšího extenzivního rozvoje průmyslové výroby produktů budoucí vědy. Ani jeden z vědců, kteří v knize prezentovali své myšlenky není ekolog. Musím pochválit překladatele, který se výborně vypořádal s odborným úskalím překladu zahrnující mnoho oborů vědy. Nejen to, v knize snad není ani jeden překlep

Přidáno 22.1. 2005

mailto:dr.vasicek@atlas.cz,

RNDr. Karel Vašíček, Družstevní 117, 530 09 Pardubice, tel. 46-6401520, 605-848934,

Psáno pro Neviditelného psa

Naposledy změněno: 19. 12. 2012