SuSE LINUX 7.2

YAST2

	Grafické uživatelské prostředí
	Automatická detekce hardware včetně podpory více zvukových karet současně, tiskáren, karet pro ISDN, modemů atd.
	Možnost změnit velikost diskové oblasti s Windows 95,98,98 SE, ME
	Automatické nebo uživatelské nastavení diskových oblastí
	Množství konfiguračních parametrů
	Vícejazyčná podpora
	Podrobná kontextová nápověda

Optimalizace: jádro ve verzi 2.4.4.

	podpora USB zařízení (většina myší, klávesnic a tiskáren)
	podpora až 64 GB RAM
	souborový systém ReifeserFS ( žurnálovací souborový systém) vysoce výkonný ReiserFS vznikla v těsné spolupráci s týmem SuSE, kde hlavní roli hráli HANS REISER a CHRIS MASON. Diskové oblasti lze zvětšovat při operacích s LVM- Logical Volume Manager. LVM rozšiřuje možnosti Linuxu přidáním další vrstva mezi fyzická zařízení a I/O rozhraní. Tak můžete využívat virtuální disky nezávisle na fyzických zazeních.
	Podpora RAW I/O zařízení, RAID řadičů Adaptec a Mylex
	Podpora procesorů Pentium IV
	Kerberos 5
	Apache 1.3.19 a balík profesionálních webových nástrojů zahrnujících PHP4, ZOPE, Midgard, Jserv, Backhand či WebDAV
	XFree 4.0.3
	Podpora antialiasingu písma (vyhlazování hran písem)
	SaX2: grafický konfigurační nástroj pro XFree 4.0
	Podpora písem TrueType
	Kdevelop 1.4
	Samba 2.2- síťové propojení s Windows
	Alice (Automatic Linux Installation and Configuration- automatická instalace SuSE Linuxu přes síť, umožňuje jednotnou výstavbu serverů. Jednotnost se týká verzí systému a software, struktury souborových systémů a konfiguračních souborů. Má výhody i při správě systému- vzhledem k jednotným konfiguračním strukturám není třeba na každém serveru prohledávat konfigurační soubory Obecně se používá pro replikaci systému na základě předem definovaných šablon
	LDAP
	Pracuje na bázi knihovny glibc 2.2.2 (nadále je možné spouštět programy proti libc5)
	Autentizace uživatele pomocí PAM ( Pluggable Autentication Modules ), dokumentaci pro programátory a systémové administrátory obsahuje adresář /usr/share/doc/packages/pam
	KDE 2.1.2 s desktopem SuSE, GNOME 1.4
	SuSE Linux 7.2 CZ je přizpůsoben zrakově postiženým

Zatímco Linux sám je imunní proti útoku virů, je často použit jako file a mail server pro Windows klienty. H+BEDV byla první společnost, která vytvořila antivirový balík pro Linux. AntiVir?for Linux je schopný  antivirový  program založený na spolehlivém a testovaném  AntiVirovém  software od  H+BEDV. Tento  program může být použit ke systematickém skenování virů a opravě nakažených souborů použitím různých parametrů řádkových příkazů Role file serveru, brána e-mailového  serveru, atd.je dána stále větší důležitostí Linuxových počítačů. To znamená, že se také transportují a ukládají data  (. documenty z balíků Office a e-mailové přílohy) , které nejsou přímo spojeny s  Linux. To je ideální prostředí pro souborové viry, makro viry a jiné sprostosti, které jsou volné k uskutečnění jejich ďábelských skutků na  Windows klientovi např. když jsou nakažené soubory nahrány nebo spuštěny z něho. Pro e-mailové  servery  běžící pod  Linuxem, AntiVir poskytuje ochranu proti nakaženým  e-mailům skenováním příchozích a odchozích mailů  s použitím shellových scriptů. AntiVir for Linux je volný jen pro privátní (!) použití. Proč registrovat i pro soukromé použití? Budete dostávat licenční soubor (hbedv.key), který Vám dá přístup pro následující volby:

-s = rekurzivní skenování podadresářů

-q = Quiet mode - potlačuje výstupy, které nejsou nutné

-onefs = AntiVir nesleduje symbolické odkazy vně souborového systému. To dovoluje např. vyloučit adresáře připojené přes NFS.

-nolnk = AntiVir nesleduje žádné symbolické odkazy.

Jestliže AntiVir není schopen najít licenční soubor, nebo jestliže zadaná licence je neplatná, AntiVir se bude řídít v tzv. non-key mode. V tomto případě, nahoře uvedené volby jsou vypnuty.

Funkce  AntiVir?for Linux pro servery:

o = Tyto funkce jsou aktuálně v přípravě

# = S použitím  shellových  scriptů

K automatickém skenování příloh emailu budete potřebovat AmaViS AMaViS je „A Mail Virus Scanner", který opravuje /etc/sendmail.cf tak, že mail přenesený pomocí sendmail bude zkontrolován,. protože to je skript, je CPU intenzivní využíván a nedoporučuje se pro aplikace s více než 50 uživateli na e-mail serveru, jak se zmiňujeme výše , strážce pro nativní skener sendmailu, který se zdánlivě integruje do Vašeho mail server pro rychlou ochranu po celý čas. AMaViS je volně šiřitelný software podléhající GPL.

Instalace a instalační příručka

Nejprve k instalaci a instalační příručce. Ta má 64 stran a je velmi pěkně graficky až pouťově zpracována.. Obsahuje řadu obrázků, podle kterých by měl nainstalovat systém, každý trochu lepší uživatel. V příručce se občas liší skutečný obsah obrázku od popisu a místo klávesy ENTER, která je zřejmě na většině našich klávesnic, je užíváno označení RETURN. V příručce jsou podrobně až polopatisticky včetně ilustračních obrázku ukázány všechny detaily instalace. Příručka neobsahuje rejstřík, ale obsahuje výklad některých základních pojmů. Přes názornost instalační. příručky se mi instalace na první pokus nezdařila. Zvolil jsem „Aktualizovat stávající instalaci“ a „Instalovat všechny balíky“. Na počítači jsem měl již nainstalován SuSE Linux 6.4, takže jsem nemusel rozdělovat disk pro dosažení míruplného (jak je napsáno v příručce) soužití Linuxu a Windows. Instalace trvala tři a půl hodiny. Nepodařilo se mi spustit instalaci z prvního CD, takže jsem použil startovací disketu z balíku. Instalace z neznámého důvodu proběhla v textovém režimu. Po skončení instalace se mi nepodařilo se přihlásit jako superuživatel, zřejmě jsem zapomněl heslo tohoto uživatele nebo jsem možná měl zapnut Caps Lock, a protože se rozlišují malá a velká písmena, systém nerozeznal heslo, a tak se mi nepodařilo spustit konfigurační utilitu SaX ( SuSE Advenced X Configuration Tool) ani SaX2. Pokud jsem něco nepřehlédl, zřejmě by bylo na místě, aby před spuštěním instalace byl uživatel požádán o zadání hesla uživatele „root“, případně vyzván, aby před instalací vyzkoušel spustit Linux a přihlásit se jako superuživatel. Před zahájením instalace je v příručce požádán uživatel, aby si zálohoval data, to jsem neprovedl, ale k žádné nehodě na štěstí nedošlo.. Během instalace se ukládá LILO (LInux LOader), který umožňuje soužití více systému na počítači. Před uložením na disketu jsem zapomněl vyjmout z mechaniky startovací disketu dodávanou firmou, takže se LILO uložilo na tuto disketu, protože jsem samozřejmě neměl zapnuto ochranu před zápisem.

Nezbývalo mi než provést kompletní novou instalaci. Tentokrát jsem zvolil expertní instalaci LILO a zvolil jsem uložit do MBR (Master Boot Record). Opět se nepodařilo spustit instalaci z prvního CD ani ze startovací diskety (díky předchozímu zápisu LILO na tuto startovací disketu), takže jsem v souladu s příručkou použil CD číslo 2. Instalace programu tentokrát proběhla v grafickém režimu a trvala opět dlouho a na jejím konci se YAST2 (Yet another Setup-Tool) pokusil o rozeznání značky a modelu monitoru. Program rozeznal monitor BELINEA, zvolil jsem správně model, ale obraz zmizel a objevila se bílá obrazovka. Zavolal jsem na technickou podporu. Ta mi sdělila, že jsem neměl instalovat všechny balíky, že některé mohou spolu kolidovat, a to může být příčinou mých potíží. Dále mi sdělila, abych systém nainstaloval s předem předvolenou sadou programů, aby bylo možné problém snandněji identifikovat.

Takže jsem provedl další instalaci, tentokrát minimální systém bez KDE, ani pak se mi nepodařilo nakonfigurovat pomocí SaX2 X Window. Instalační podpora mi poradila, abych zkusil použít SaX s parametrem -server vga16. Opět se mi to nepodařilo, neboť mi opět zcela zmizel obraz. Začal jsem proto studovat „Systémovou a referenční příručku“. Když jsem opět zavolal technickou podporu, požádala mě o telefonické číslo, že se pokusí vyřešit můj problém a zavolat mi. Nakonec jsem v příručce na straně 195 našel, že bych měl spustit SaX2 s parametrem -m 0=fbdev, tedy

SAX2 -m 0=fbdev.

Po té jsem se rozhodl přidat ke své instalaci další balíky pomocí YAST2. Zvolil jsem volbu „Instalovat balíky“ a chtěl jsem si sám zvolit sám individuálně balíky, které chci nainstalovat. Ani zde se to neobešlo bez problémů. Když jsem procházel oddíl „Popis balíků“, zjistil jsem, že když se dostanu na konec seznamu a najedu kurzorem níže, ztratím nad programem kontrolu. Když se to opakovalo několikrát a vždy jsem musel začínat znovu s výběrem balíků a ztratil jsem trpělivost a přešel jsem k nabídce hlavního menu „Aktualizovat systém“ a vybral jsem „Standardní systém s kancelářským balíkem“ a po instalaci trvající asi 15 minut se mi vše bez problémů podařilo. Pak se mi podařilo spustit grafické prostředí. Zjistil jsem, že když jsem přihlášen jako root, spustí se anglická verze KDE a když jsem přihlášen jako obyčejný uživatel spustí se česká verze KDE2. Instalační podpora mi vysvětlila,.že je to vhodnější pro práci superuživatele se systémem a abych to neměnil. Recenze KDE 2.1 je v Softwarových novinách 4/2001 str. 43- 46.. Popis práce s KDE je obsažen na začátku  příručky „Aplikace SuSE Linux 7.2“

Původní X Window nazývaný též X11, vznikl v rámci projektu Athena spoluprací firmy DEC s MIT (Massachussettský technologický institut v Bostonu) . První verze X11R1 se objevila v roce 1987. Od verze Release 6 bylo za systém zodpovědné X Consortium Inc. Později od roku 1996 pak The Open Group. XFree86 je dnes dostupná verze X serverů pro IBM PC. Byla vyvinuta nezávislými autory, kteří v roce 1992 založili tým Xfree86-Team, jeho následovníky byl od roku 1994 tým The XFree86 Project, Inc. SuSE dnes nabízí přepracovanou verzi Xfree86 4.x, který s skládá z poměrně malého základu, ke kterému se pokud je to třeba zavedou potřebné moduly. Podobně je to při podpoře různých vstupních zařízení, fontů nebo X protokolů. Tato modulární koncepce umožňuje snadnou implementaci ovladačů pro nový hardware. Navíc jsou moduly přenositelné mezi různými variantami Unixu. Zlepšil se celkový grafický výkon- grafické operace zpravidla trvají díky přepracované architektuře XAA (angl. Xfree86 Accelaration Architecture ). V nové verzi již nenajdete ovladače pro některé zastaralé grafické karty. Pro takové případy má však SuSE Linux v záloze verzi 3.3.6 s konfigurátorem SaX.

Tehdejší student informatiky v německém Tübingenu Matthias Ettrich zahájil vývoj K Desktop Enviroment, které je dnes nejpoužívanějším a nejznámějším grafickým prostředím pro X Window Systém. Na dnešní verzi KDE se podílí několik set nezávislých programátorů po celém světě..

Novinky KDE2:

* Plná podpora Unicode, včetně podpory jazyků píšících zprava doleva

* Webový prohlížeč Konqueror: podporuje Javu, CSS, JavaScript a mnoho dalších standardů

* Nové ikony

* Komponentový systém: grafika, dokumenty, video: to vše lze prohlížet v Konqueroru

* Koffice: standardní součást KDE zahrnuje textový editor, spreadsheet, prezentační aplikaci

* Vysoká přizpůsobivost- možnost nastavit si mnoho věcí podle vlastního vkusu: barvy, motivy, styly, ikony

* Systémová hlášení: možnost definovat akce při určitých systímových událostí (přehrání zvuku, dialogové okno, start aplikace)

* Maximální počet pracovních ploch se zvýšil na 16

 

 

Začínající uživatel KDE2 je překvapen, že na ploše není zobrazena žádná ikona nainstalovaných aplikací a jejich zobrazení nedosáhnete tak jako ve Windows stiskem pravého tlačítka na položce v nabídce Start a přetažením na plochu. V KDE2 musíte kliknout pravým tlačítkem na plochu a z nabídky zvolit „Odkaz na aplikaci“ a pomocí několika záložek vytvořit zástupce na ploše. Tvorba ikony není automatická, uživatel si ji může vybrat z rozsáhlého seznamu. Podobně je to s vytvořením ikon k přístupu k zařízením jako je CD ROM a disketové jednotce, která umožňuje připojit zařízení. Rovněž zobrazení nabídky pracovní plochy, kterou, jak se v příručce píše znají uživatelé MacOS, musí uživatel povolit volbou příslušného příkazu z nabídky po stisku pravého tlačítka na ploše. Také je trochu odlišný titulkový pruh, který umožňuje uzavření okna, zobrazení nápovědy, přišpendlení okna do všech prcovních ploch, maximalizaci okna a minimalizaci. Ovšem, kdyby to vše bylo stejné, pak by to nebylo KDE, ale Windows. Uživatel si může vytvořit až 16 pracovních ploch a pomocí klávesové zkratky CTRL+TAB je cyklicky přepínat, nebo kliknutím na hlavním panel, kde jsou umístěna tlačítka reprezentující plochy. Pokud uživatel chce spustit nějaký program a nemá zástupce na ploše, stačí stisknou ALT+F2 a zadat příkaz, kterým se aplikace spustí, např. StarOffice se spouští příkazem soffice. Nepodařilo se mi zjistit na čem záleží chování SuSE Helpcentra. Mám pocit, že jednou, když jsem si ho aktivoval a kliknul na „KDE“, objevil se mi seznam, který byl zcela český, jindy zpola český a zpola anglický. Pokud Vám vrtá v hlavě, co znamená ono K v KDE, pak jsem se dozvěděl, že je to od Kool, ale co toto slovo znamená, to nevím.

Jako každý uživatel používám převážně kancelářské aplikace jako je textový editor, proto jsem byl zvědav na českou verzi kancelářského balíku StarOffice firmy SUN Microsystems, který právě firma SuSE CR lokalizovala do češtiny. Problémy pokračovaly. Vložil jsem do CD mechaniky 8. CD a postupoval podle návodu, který je vložen do balení SuSE Linux. Když jsem kliknul na ikonu CD na ploše a podle zobrazeného návodu jsem spustil z KDE Yast2, objevilo se hlášení „Chyba v konfiguračním souboru“. Zavolal jsem opět na technickou podporu a opět se mi dostalo rady jak program nainstalovat z emulátoru terminálu, tedy to co uživatele Windows znají jako příkazovou řádku. Nejprve připojíme CD jednotku tím, že klikneme na ikonu CD ROM, pak klikneme na hlavním panelu na tlačítko s mušlí a po spuštění emulátoru terminálu zadat mc. Spustí se obdoba Norton Commanderu, program Midnight Commander, přejdeme na CD zařízení, tím, že proklikáme do adresáře /dev a přejdeme do adresáře cdrom. Předtím ovšem musíme mít v CD mechanice vložen 8. disk distribuce. Tam přejdeme do adresáře soffice a klikneme na skriptový soubor install_so.sh pak začne instalace. Tu ovšem můžeme spustit i z KDE, když klikneme na hlavním panelu na tlačítko se zkříženým kladivem a klíčem, které představuje YasT2. Klikneme pak na Yast2 CONTROL CENTRUM. Já jsem klikal na YasT2 modules a pak na Software a po té se mi objevilo výše uvedené chybové hlášení. Pak klikneme na instalovat/odebrat balíky a v seznamu klikneme na soffice_czup. Musíme respektovat, že musíme odinstalovat anglickou verzi so_en, který se s českou verzí údajně nesnášejí. O instalaci je zmínka v příručce „SuSe Linux 7.2 Aplikace“, což jsem zjistil až po jejím provedení. Je tam krátce popsáno použití tohoto balíku. Když jsem si po instalaci zovu spustil popis instalace uz 8. CD, zjistil jsem, že je tam obrázek, který odpovídá tomu, jak se má při instalaci StarOffice správně postupovat. Chybička se tedy vloudila na mé straně.

Pár slov k používání StarOffice. Občas, když jsem chtěl použít klávesové zkratky CTRL+S k uložení rozpracovaného souboru, objevilo se hlášení, že dokument obsahuje atributy, které nelze uložit ve formátu MS Word 97 a nabízel mi uložení ve formátu StarWriteru, aniž bych použil něco speciálního. Když jsem dokument uložil pomocí „Uložit jako“, proběhlo vše bez tohoto hlášení. Trochu nezvyklé je to, že StarOffice nepoužívá klávesové zkratky k aktivaci nabídek hlavního menu jako je Alt+S k aktivaci nabídky „Soubor“ , musíte použít nejprve F10. Rovněž nereaguje na stisk klávesy ENTER k vyvolání vyskakovací nabídky z hlavního menu, musíte použít klávesy kurzor dolů. Rovněž při používání dialogových oken jako je „Uložení souboru“ není zřetelné, které tlačítko je aktivní a bude aktivováno při stisku ENTER. Domnívám se, že při označování bloku pomocí klávesnice nefunguje použití klávesy SHIFT a klávesy CTRL v kombinaci s klávesami pro pohyb kurzoru stejně jako v MS Office. Rovněž se mi nepodařilo zjistit, zda lze použít svislého pravítka. Nabízí se také použití šablon při vytváření nových dokumentů. Ty však nejsou počeštěny. StarOffice umožňuje práci s dokumenty formátu MS Office 97, respektive MS Office 2000. Když vytvoříte soubor ve StarWriteru a načtete ho do  MS Word zjistíte drobné rözdíly např. u úvozovek. Problémy nastanou pokud se pokusíte pracovat s RTF (Rich Text Format) v kódování Windows, předtím je třeba text před načtením do StarOffice překonvertovat. K tomu slouží dva filtry rtfms2rtfso a rtfso2rtfms. První převádí RTF v kódování Windows 1250 do ISO-Latin2 a druhý pracuje opačně. Jak je zřejmé, zkoušel jsem hlavně přesněji řečeno výhradně StarWriter. Co mě velmi zaujalo, je možnost při vyhledávání najít a označit najednou všechny výskyty hledaného řetězce a pak je např. najednou zvýraznit jako tučné. Při přesouvání oken jsem zjistil, že program nestíhá dostatečně rychle reagovat a obraz se trhá. To však může být způsobeno mojí konfigurací X serveru.

Firma SuSE odvedla velký kus při lokalizaci StarOffice. Až na drobné chybičky, které se projevují občas polskými texty., neboť firma SuSE, jak sama uvádí, použila oficiální polskou lokalizaci. Uvidíme, třeba někdo přeloží i nápovědy k StarOffice. Čtenáři určitě zaznamenali, že SUN zveřejnil novou verzi StarOffice tuším 6. Uvidíme, zda se dočkáme alespoň částečné lokalizace jako u předchozí.

obr.1 KDE s několika otevřenými okny

 

 

 

Má cca 499 stran, slovník pojmů a rozsáhlý rejstřík. Je rozdělena na sedm hlavních částí- instalace, konfigurace sítě, systém X Window, Linux a hardware, jádro a jeho parametry, distribuce SuSE Linuxu, bezpečnost a další tipy. První část SuSE Linux-instalace podrobně popisuje řešení nejrůznějších zádrhelů při instalaci např. jestliže není Vaše CD mechanika podporována Linuxem. Popisuje práci s programem YaST, přípravu disku, jeho rozdělování, instalaci z dosového oddílu.

Třetí kapitola této části, která se zabývá startováním a zavaděči, popisu LILO, jeho konfiguraci, instalaci, problémy s LILO, mi připadá místy příliš obecná. Začátečník neznalý Linuxu by mohl mít problémy s aplikací informací, ale tomu není asi příručka určena. Příručka používá označení kláves Bild a Strg, což je zřejmě pozůstatek překladu návodu z němčiny a nezjistil jsem, jaké jim odpovídají klávesy na české klávesnici.

Třetí část knihy je o systému X Window. Šestá kapitola je o konfiguraci pomocí SaX2 a konfigurace starší verze Xfree 3.3.x pomocí SaX. Obsahuje hlavně detaily technické povahy o tom, jak odstranit některé zádrhele. Bohužel jsou návody někdy obecnější povahy a ne vždy bude uživatel vědět, jak je okamžitě provést. Sedmá kapitola je o správcích oken, těch je pod Linuxem několik. Součástí SuSE Linuxu jsou:

• Fvwm - Virtual Window Manager- dlouho nejpoužívanější správce oken pod Linuxem
• Fvwm95 - Fvwm ve stylu Windows 95
• AfterStep - Look nad Feel produktu NextStep
• WindowMaker - nová implementace předchozího
• Enlightenment - bohatá výbava
• Ctwm - strohý správce oken
• Olvwm - OpenLook Virtual Window Manager

Další správce obsahuje instalační serie xwm

Kromě toho jsou v SuSE Linuxu následující pracovní prostředí:

KDE -K Desktop Environment

Gnome -GNU Network Object Model Envronment

Xfce - Nadstavba komerčního CDE

U některých správců oken je možné za běhu změnit správce bez ztráty oken a běžících procesů. U správců oken jako Ctwm, kwin (KDE) nebo CDE není tato funkce implementována.- Používá se k tomu SuSE DyDe (SuSE dynamic desktop). Dále následuje popis správců oken Fvwm2, jejich nastavení, konfigurační soubory, nastavení grafického prostřdí.

Čtvrtá část knihy je věnována vztahu Linuxu a hardware. Osmá kapitola se věnuje periferním zařízením. Nejprve se popisuje konfigurace karet ISA, PCI. V další části je popsána konfigurace zvukových karet. Na několika stránkách je více překlepů než ve všech ostatních příručkách dohromady. Následuje popis konfigurace portů PS/2, sériových a paralelních. Zde se čtenář dozví, že před použitím zařízení na paralelním portu musí nejprve zavést jeho modul, proto se mi zřejmě předtím nepodařilo nic vytisknout. Ani když jsem si na předchozí straně našel, že pro Linux je nutné změnit nastavení paralelního portu v BIOSu a nemělo by se používat nastavení auto, nepodařilo se mě nic vytisknout. Nakonec jsem zavolal na instalační podporu a tam mi řekli, že pro zprovoznění mé tiskárny Epson FX-1050 budu potřebovat si stáhnout z Internetu ovladač z webové stránky Epsonu. Většina uživatelů asi používá novější tiskárnu. Nic méně by bylo vhodné, aby výrobci tiskáren více podporovali Linux Když jsem navštívil webovou adresu Epsonu, nenašel jsem tam ovladač pro výše uvedenou tiskárnu a po dalším kontaktu s instalační podporou, jsem se dozvěděl, že tiskárna Epson FX 1050 se nainstaluje přímo pomocí YaSTu 2, z nabídky Různé -> CUPS

Následující popis použití USB rozhraní, mechanik ZIP nebyl pro mě zajímavý, neboť připojitelná zařízení nevlastním. Zajímavější byla část o modemech. Přesvědčil jsem se o tom, že s modemy pod Linuxem to není vzhledem k malé podpoře Linuxu výrobci modemů zcela jednoduché. O skenerech jsem se dozvěděl, že Linux předpokládá skener s řadičem SCSI a podpora paralelního portu a USB je u Linuxu ve vývoji. Nezajímavé pro mě byl rovněž postup připojení streamerů a televizních karet. Devátá kapitola je o noteboocích- zpřístupnění PCMCIA (Personal Computer Memory Card International Association), APM (Advenced Power Management) a IrDA (Infrared Data Association) pod SuSE Linuxem.

Desátá kapitola je o tiskárnách, určení vhodného ovladače konfiguraci portů a jejich testování, tisku v síti TCP/IP. Jedna část je věnována Ghostscriptu, který akceptuje jako vstup PostScriptové soubory a provádí konverzi do formátu PDF nebo pro zobrazení na monitoru. To je dost důležité, protože PostScript je nejvíc podporovaný jazyk pro tisk v Linuxu a levnější tiskárny ho nepodporují..

Pátá část je o jádru a jeho parametrech.. Jedenáctá kapitola má název Linuxové jádro. Popisuje práci s moduly, konfiguraci jádra i pod X Window a jeho instalaci. Dvanáctá kapitola popisuje parametry jádra.. Parametry pro jádro předáte jádru informace o Vašem hardware a které hodnoty se mají nastavit. Vzhledem k velké různorodosti komponent PC jsou třeba ovladače, které přizpůsobují jádro Linuxu specifickému hardware.. Jádro může být buď monolitické, kdy jsou ovladače jeho pevnou součástí, nebo je jádro modulární a ovladače se zavádějí až v případě potřeby. Dále jsou popsány podrobně jednotlivé parametry a způsob jejich předání jádru.

Šestá část je o Distribuci SuSE Linux. Popisuje aktualizaci SuSE Linuxu pomocí YasT2 a YaST, rozdíly mezi jednotlivými verzemi SuSE Linuxu a správu balíku pomocí databáze RPM, která poskytuje detailní informace o nainstalovaných balících.. Dalším nástrojem pro práci s archivy a databází RPM je Midnight Commander, který dokáže procházet archiv RPM a pracovat s jeho součástmi. KDE poskytuje nástroj krpm, což je grafické rozhraní pro obsluhu RPM. GNOME poskytuje podobný nástroj gnorpm. 14. kapitola popisuje speciality SuSE LINUXu Zde se čtenář dočte nejrůznější rady ke speciálním softwarovým balíkům., jako popis práce s manuálovými stránkami, používání RAMdisku, systém nápovědy pro SuSE Linux. Tato distribuce obsahuje záchranné prostředky, které umožňují dostat se v případě nouze na linuxové diskové oddíly: startovací disketu a záchranný systém, který se zavede z některého média- diskety, CD, sítě nebo FTP serveru SuSE. K poškození souborového systému dochází zejména c případně že systém nebyl řádně zastaven, např. při výpadku napájení nebo zhroucení systému. 15. kapitola popisuje startování SuSE Linuxu. Část VII je o bezpečnosti a dalších tipech. 16. kapitola - Linux a bezpečnost. Autoři vysvětlují co všechno znamená bezpečnost počítače a jaké jsou zdroje ohrožení počítačů: uživatelé, vinou chybné obsluhy, nebo i úmyslným napadením v rámci podniku. Dále je to síť- přes Internet může být Váš systém ohledáván, zda neobsahuje bezpečnostní díru. Další nebezpečí je fyzické proniknutí- vloupání se k serveru a start z diskety, případně sabotáž. Dále živelné události- povodeň, požár, vadný hardware nebo software, vada paměťových medií, elektromagnetické vyzařování- pomocí odposlouchávacího zařízení lze rekonstruovat původní informace. Na základě toho se dále popisují vhodné způsoby zabezpečení: hesla, přístupová práva. Jaká jsou bezpečnostní nástroje SuSE Linuxu- SuSEfirewall. Dále skript harden_suse z balíku hardsuse, serie sec, pro zablokování potenciálně nebezpečných služeb a přitvrzení konfigurace. Program se ptá na devět otázek, podle odpověedí se systém překonfiguruje. Další balík scslog, seríe sec obsahuje modul pro jádro, který po zavedení protokoluje všechna příchozí a odchozí síťová spojení..Další modul, který obsahuje balík secumod, série sec, se snaží znemožnit útok na systém.

17. kapitola obsahuje úvod do Linuxu. Některé knihy, které podléhají licenci GPL obaahuje balík books, série doc. Přílohy obsahují informace o podmínkách instalační podpory, přehled důležitých kláves a klávesových zkratek. Teprve tam jsem zjistil, že klávesou Strg se míní zřejmě klávesa Ctrl, ale která klávesa se skrývá za klávesou Bild se mi nepodařilo zjistit. Dále jse zde přehled stromové struktury adresářů, včetně obsahu nejvýznamějších z nich. Dále nejčastější otázky FAQ a odpovědi na ně., zde stačí za pozornost upozornění, že uživatel Linuxu nemusí mít strach z virů, které zde mohou být pouze předány dále, pokud je počítač ve funkci routeru. Další příloha obsahuje neautorizovaný překlad GNU General Public Licence (GPL), tedy Obecné veřejné licence, zaručující volnost šíření programového vybavení Free Software Foundation. Poslední příloha je slovníček pojmů.

Třetí příručka je věnována, jak napovídá název, aplikacemi dodávanými s operačním sytémem. A je jich na 2000, takže se příručka může zabývat jen některými. Je rozdělena na sedm hlavních částí, které se zabývají základy KDE2, konfigurací KDE2, Konquerorem- webovým prohlížečem a správcem souborů, kancelářským balíkem Kofficem pro KDE, StarOfficem, zvukem v Linuxu a emulátorem windowsového prostředí Wine.

První část se věnuje základy KDE2. Popisuje instalaci pomocí YaST2, jak dosáhnout, aby systém startoval přímo do KDE2, bez nutnosti ručního startu z konzole, nápovědou, správci pádů aplikací, základními prvky KDE, přehled základních aplikací KDE jako je poštovní klient Kmail, stahovač obrazovek KSnapshot, programem pro organizaci schůzek a událostí a KOrganizerem, který umožňuje rovněž definovat úkoly a sledovat jejich plnění. Pomocí programu KSnapshot jsem vytvořil obrázky k tomuto příspěvku. Zastavil bych se u nastavení rejstříku. V příručce je popsáno, jak dosáhnout aktualizace rejstříku kliknutím na stejnojmenné tlačítko. To se mi však vůbec nezobrazuje. Teprve po nějaké době jsem přišel, jak na to. Pomocí aplikace KDF a KWIKDISK je možné snadno připojit a odpojit zařízení., včetně disku s Windows. Dále jsou popsány aplikace PIXIE a KVIEW , které slouží k zobrazení a manipulaci s obrázky, druhý program umožňuje zobrazit obrázky jako Slideshow

Druhá část knihy o konfiguraci KDE2 ukáže čtenáři, jak konfigurovatelné je KDE2. Změnit lze prakticky vše od pozadí jednotlivých pracovních ploch, přes změnu chování správce souborů a webového prohlížeče, kterým je v obou případech Konqueror, barvy pro všechny prvky pracovní plochy. V Control centru můžete nastavit také používané klávesové zkratky. V sekci „Informace“ se zobrazit všechna zařízení jako jsou bloková zařízení, zvuk, PCMCIA, PCI sběrnice, procesor, SCSI, paměť, X-Server, DMA kanály, vsupně- výstupní porty, stav SAMBY. V části „Prohlížení Internetu“ lze najít nastavení cookies a zde kvituji, že výchozí nastavení, je při vytváření požádat o potvrzení, což se liší od výchozího nastavení Internetu Exploreru, kde je povoleno vytváření cookies bez souhlasu. Většina uživatelů o tom nic neví a ani netuší, k čemu slouží a v čem je nebezpečí cookies pro uživatele. Rovněž můžete zvolit, které vyhledávače budou sloužit k vyhledávání informací na Internetu. V části „Email“ je velmi výhodné, že uživatel si zvolí providery (poskytovatele připojení k Internetu) a automaticky jsou nastavena i jejich telefonní čísla, která uživatel nemusí zjišťovat. To vše je v této části strustručně popsáno. Zkušenější počítačový uživatel by si s tím asi poradil i bez příručky, ale méně zručný to určitě přivítá.

Třetí část popisuje práci s Konquerorem, správcem souborů a webovým prohlížečem. Ten také umožňuje prohlížení manuálových a info stránek a archivních souborů tar, souborům na FTP serverech a přístup na Samba počítače.

Další část obsahuje popis KOffice, beta verze kancelářského balíku pro KDE. Koffice obsahuje

KWord -textový procesor

* KSpread -tabulkový procesor

* KPresenter -program pro tvorbu prezentací

* KIllustrator -kreslící program pro tvorbu vektorových obrázků

* KChart -program pro tvorbu grafů

 

Předností KOffice

* do dokumentu je možné vkládat různé objekty obrázky, tabulky, tak jak to známe z WIndows

* všechny dokumenty jsou uloženy jako XML soubory

* podporuje skriptovací jazyk Python, který umožňuje doplnit do aplikací vlastní funkce nebo jiné části kódu

* podporuje Unicode, který je rozšířením současného ASCII

* je zdarma

 

Tento balík jsem zatím příliš nezkoušel, tak nemohu napsat nic bližšího.

Pátá část příručky popisuje na 28 stranách StarOffice 5.2, kancelářský balík firmy Sun Microsystems, který počeštil právě firma SuSE.

StarOffice se skládá z těchto aplikací

* StarWriter -zpracování textu s editorem vzorců

* StarCalc -tabulkový procesor s programem pro zobrazení grafů

* StarBase -správa databáze

* StarSchedule -plánovač

* StarMail -zasílání, příjem a správa e-mailů

* StarDraw -kreslící program pro vektorovou grafiku

* StarImage -kreslení obrázků

* StarImpress -prezentace

Stručně je popsána práce s průvodcem a zmínka je i o šablonách, chybí popis označování bloku pomocí klávesnice, ale to ¨člověk zvládne sám. Na dvou stranách je popsána nabídka Stylista, která umožňuje použít různé styly pro odstavce, znaky, rámce, stránky a styly číslování. Následuje popis

StarCalc na pěti stránkách a na dvou je popis StarBase. Velmi skromný je popis StarSchedule, StarDraw a StarImpress. Naštěstí je již delší dobu k dispozici kniha o StarOffice 5.2 dokonce i s programem samotným ve verzi pro Linux, Windows a Solaris. Tato kniha má však podle mého názoru více nedostatků než předností.

Šestá část je věnována zvuku v Linuxu. Je zde upozornění, že se teprve vyvíjí architektura pro zpracování zvuku v Linuxu. Vyzkoušel jsem program kscd, který slouží pro přehrávání audio CD. Při prvním spuštění mí sice spadl, ale pak přehrával bez problémů a kvalitně. Trochu horší to bylo s programem noatun pro přehrávání MP3 a WAV. Ten mě MP3 nahrávku přehrával k nepoznání deformovaný. Následuje popis zvukového serveru aRts, který umožňuje hrát na počítači multimediální hry a zároveň na pozadí pouštět MP3. V příručce je popsána jeho konfigurace. Pro přehrávání MP3 jsem nakonec použil kvalitní přehrávač xmms. Ten však pro změnu k nepoznání zdeformoval pracovní plochu, ale přehrával bez problémů a hlavně kvalitně. mě vysvětlila, že potíže s noatun i xmms jsou způsobeny tím, že standardní jádro Linuxu není optimalizováno pro Duron a tím, že moje integrovaná grafická karta obsazuje část paměti RAM. V příručce následuje popis různých programů pro použití MIDI funkcí. To jsem raději nezkoušel, rovněž tak soundfonty pro Soundblaster AWE a Live!, které na svém počítači zatím nemám. V případě několika programů není dostatečně zřetelně zdůrazněno, že se spouštějí z příkazové řádky, takže jsem to zjistil až po marných pokusech spustit je z KDE.

Poslední kapitola obsahuje popis emulátoru wine, který umožňuje pod Linuxem spouštění windowsovských programů pod Linuxem. Program je popsán na čtyřech stranách s upozorněním, že pokud s ním budete mít potíže, můžete vyzkoušet demoverzi programu Vmware. Ten mě neběžel, protože údajně vyžaduje zaregistrovat na stránkách www.vmware.com a licenci obdržíte na 30 dní zdrama. Naštěstí je o programu wine k dispozici dokumentace. Oběma programům bych se chtěl věnovat v samostatných článcích.

SuSE Linux je velmi atraktivní, výkonnou, stabilní a levnou variantou k MS Windows a MS Office. Ti, kteří uvažují o přechodu z Windows k Linuxu a mají strach z toho, že se budou muset mnoho naučit, bych uklidnil, že např. KDE se používá podobně jako Windows a stačí si přečíst nějakou stručnou příručku, např. Teufel: Linux a KDE, nakladatelství Grada Publishing, která má cca 260 stran. Začátečníkům, kteří nemají dostatečné zkušenosti s instalacemi doporučuji, aby si SuSE Linux nechali nainstalovat od dodavatele, i když se s největší pravděpodobností nesetkají s problémy, se kterými jsem se i vlastní vinou potkal já. Ostatně drtivá část uživatelů, zejména z řad těch domácích, si především na nový počítač nechá nainstalovat i MS Windows. Ten, kdo nemá zatím zkušenosti s instalací Linuxu, musí počítat s tím, že bude muset pročíst návody, což jsem dosud nebyl zvyklý, neboť první instalaci Windows jsem zvládl bez jakékoliv příručky. Ovšem Windows má za sebou zcela jiné zázemí a tomu odpovídající vysokou cenu. Instalační podpora Vám pomůže s řešením většiny potíží při uvádění SuSE Linuxu 7.2 do provozu. Trvá 90 dní je velkou výhodou této distribuce Linuxu, která právem nese označení nejúplnější. Další předností je rozsáhlá vytištěná dokumentace, která je dnes kompletně přeložena. Velkou výhodou této distribuce je YasT2 - program, který umožní z jednoho místa přidávat a odebírat balíky, konfigurovat hardware, přidávat uživatele atd. I když ani ten není bez chybiček. Dáleje to SaX, konfigurační nástroj pro X Window. Tento text jsem psal zprvu v MS Word 2000 a po instalaci StarOffice 5.2 CZ jsem pokračoval v nich. Bohužel jsem se dočkal zamrznutí StarWriteru, když jsem se snažil vložit do dokumentu obrázky a následně dokument uložit na disketu. Zřejmě proto, že se soubor na disketu nevešel. Takže jsem vše nakonec musel dokončit v 602Text. Zkoušel jsem rovněž StarOffice pod Windows z CD ke knize o StarOffice, o níž se zmiňuji výše, tento program mě však vůbec nešel po instalaci.spustit

Tento text by nevznikl bez podpory pana Radima Gelnera ze SuSE a slečny Kotyzové z instalční podpory SuSE, které děkuji za trpělivost a nadstadardní ochotu, se kterou odpovídala na mé dotazy

Cena SuSE Linux 7.2 :

Plná verze 2310 Kč

Upgrade 1440 Kč

Zapůjčil: SuSE CR, http://www.suse.cz/, mailto:suse@suse.cz

Počítač, na kterém jsem SuSE Linux 7.2 provozoval: Mironet se základní deskou M7VKL KL133 integrovaná zvuková a grafická karta, procesor AMD Duron 800 MHz, 256 MB RAM, 15“ monitor Belinea 102010 MPRII, CD-RW NEC 8-4-32 NR 7500 IDE, tiskárna Epson FX-1050, faxmodem ASKEY 56 externí ser. V90 V1456VQE, harddisk Seagate 30GB U5 ST3330621A 5400 ot.